Ochucovadlo glutamát nejím, tak jak může mému mozku škodit?

V malém množství glutamát potřebujeme k myšlení, v množství vyšším nám však poškozuje mozek. Obecně lidé s vyšší inteligencí tvoří glutamátu v mozku více, než lidé méně inteligentní. Když intenzivně myslíme, tvoříme více glutamátu. Když jíme potraviny ochucené glutamátem, tak náš mozek je též poškozován. Jak o mozek pečovat, aby mozek netrpěl z následků velkého množství glutamátu?

Co je vlastně ten glutamát?                                                                           

Přírodní glutamát najdeme v houbách, hrášku, řasách, rajčatech. Přírodní glutamát neškodí tak, jako škodí glutamát vyrobený potravinářským průmyslem

Glutamát si také mozek vytváří sám. Glutamát patří mezi excitační  (budící) neuropřenašeče.

Syntetický glutamát používaný jako ochucovadlo je pro mozek škodlivý, škodlivá je pro nás ale i vysoká produkce glutamátu v mozku.

Proč si mozek potřebuje sám vyrábět glutamát?                                          

Glutamát je jedním z našich základních excitačních neurotransmiterů. 

Glutamát stimuluje mozkové buňky, abychom mohli vyjádřit naše myšlenky, přemýšlet,  učit se a zpracovávat nové informace,  koncentrovat se a ukládat informace do krátkodobé a dlouhodobé paměti. Studie naznačují, že čím více glutamátových receptorů máte, tím více jste inteligentní, tím vyšší máte paměť

Vysoký počet glutamátových receptorů koreluje s vynikajícími schopnostmi učení a paměti. Bohužel, také souvisí s mnoha zdravotními riziky. 

Aby nám glutamát sloužil, ale neškodil, je potřeba držet jeho množství v mozku na velmi nízké úrovni.

Pokud se koncentrace glutamátu zvýší, začínají být neurony příliš excitované (vzrušené) a nereagují harmonickým způsobem.

 Ve vyšším množství je glutamát mozkovým škůdce, tzv. excitotoxinem. Nadměrně stimuluje neurony k vybuzené (excitované činnosti) a zároveň poškozuje podpůrné, ochranitelské buňky.

Přebytek glutamátu způsobuje:

* neurologický zánět       

*smrt podpůrných mozkových buněk

*zvyšuje riziko neurologických poruch, ALS, rozstroušené sklerozy, migrén, syndromu neklidných nohou, nespavosti, fibromyalgii, úzkostem, OCD

 *přebytek glutamátu v mozku též podporuje dělení rakovinných buněk.

* protože glutamát se nenachází jen v mozku, ale po celém těle, tak vysoká hladina glutamátu přispívá i nevyvážené hladině mikrobů v těle a trávicím problémům z toho vycházejících.

Jak glutamát poškozuje ochranné mozkové buňky, astrocyty?           

Astrocyty jsou ochranné nervové buňky, které brání průniku toxinů k neuronům, astrocyty poškozují mozkové koncové metabolity, pokud nejsou odstraňovány neprodleně, astrocyty v mozku udržují iontovou rovnováhu. Astrocyty mozek potřebuje proto, aby  regeneroval.

Astrocyty nejvíce poškozuje právě přemíra glutamátu v mozku. Astrocyty glutamát sodný detoxikují tím, že ho převádějí na neškodný a prospěšný l-glutamin, který zpětně putuje zpět k neuronům, které si z glutaminu v případě potřeby opět vyrobí glutamát.

Problém je ten, že čím více jsme mentálně vyčerpanější, tím více glutamátu náš mozek produkuje.

Při extrémním mentálním vypětí dokonce astrocyty nepřevádějí glutamát na glutamin, ale rovnou pouští k neuronům glutamát, čímž dochází k silné excitotoxikaci.

A člověk se poté motá v kruhu, postižen různými zdravotními problémy danými vysokou hladinou glutamátu v mozku, se kterými mnohdy obchází nekonečné množství ambulancí různě specializovaných, a většinou bezradných, lékařů.

Glutamát ve vysokém množství působí toxicky i na buněčné organely:

Zvyšuje vnitrobuněčné hromadění vápníku a tím dochází k poškození buněčných organel mitochondrií. Mitochondrie jsou buněčné organely ve kterých se štěpí energie z kyslíku. Vyčerpané mitochondrie nevyprodukují tolik energie a tak se člověk dostává do stavu, kdy je sice „nabuzen“ a v napětí, ale zároveň totálně bez energie.

Jak vypadá člověk jehož mozek produkuje hodně glutamátu?

*je podrážděný

*často ho bolí hlava

*velmi často trpí na migrény

*horší spánek

*rychleji se u něj rozvíjejí neurodegenerativní choroby

*mozek je hůře prokrvený          

*přejídá se velmi často: Přemíra glutamátu v těle též brání pocitu sytosti a vede nás nepřímo k přejídání se a závislosti na přejídání se určitými potravinami.

Lidé si škodlivé účinky glutamátu v mozku navíc ještě zesilují konzumací potravin obohacených syntetickým glutamátem.

Glutamát se vyrábí hydrolytickým štěpením rostlinných bílkovin nebo fermentací škrobů. Nápis rostlinný bílkovinný hydrolyzát na obalu potravin je jen přírodně znějící eufemismus pro glutamát sodný.

Proč ale třeba v houbách či hrášku nám neškodí, ale jakožto kvasnicový či rostlinný bílkovinný hydrolyzát glutamát škodí?

 Přírodní glutamát totiž neobsahuje D-formy aminokyselin, kyselinu pyroglutamovou, mono- a dichloropropanoly a další. Přírodní L-forma glutamátu se metabolizuje rychle a nemá dlouhodobý vliv na nervový systém, naopak je prospěšná pro vývoj a činnost mozku. Například mateřské mléko obsahuje asi desetkrát více volného glutamátu v L-formě než kravské. Ale chemická D-forma je často problematicky metabolizovatelná, zůstává dlouho v organismu, překračuje hematoencefalickou bariéru, dostává se do mozku  a zde narušuje činnost a metabolismus astrocytů a tím i nervových buněk.

.                                                                                                      

 Jak zmírnit škodlivý účinek glutamátu? Lze zmírnit tvorbu glutamátu v mozku?   

Ø  Sledovat složení potravin, hlavně jíst a vařit ze základních surovin, abychom se glutamátu vyhnuli, protože do zdravé a dobré kuchyně nepatří. Je to chemikálie, která přehluší přírodní, přirozené chutě. Velký pozor bychom měli dávat u dětí, a to nejen do tří let, aby nejedli potraviny s přidaným glutamátem. U dospělých je průniku glutamátu do mozku částečně bráněno hematoencefalickou bariérou tvořenou astrogliemi. U dětí ale není úplně vyvinutá a látky jako glutamát, ale i umělá sladidla, hlavně aspartam, aromata a další chemické látky, jsou pro ně mnohem nebezpečnější a škodlivější i v nižších dávkách než u dospělých. Závažně mohou poškodit také astroglie, které se podílí na vývoji mozku.

 

Ø  Relaxovat, vypínat myšlení, nepřečerpávat se četnými stimuly

 

 

Ø  Pečovat o mozek terapeuticky, dodávat mu pro něj užitečné mikronutrienty a sekundární rostlinné látky

 

Dobře tedy, ale co když fakt nejíme žádný syntetický glutamát, jen jsme podráždění, bolí nás hlava, přejídáme se a špatně spíme?

Zde pravděpodobně potom náš mozek produkuje přebytky glutamátu.

Proti škodlivému působení glutamátu ale naštěstí existuje ochrana.

 

Aminokyselina z čaje, L-THEANINE.       

L-THEANINE ruší nadměrné účinky glutamátu tím, že se váže na glutamátové receptory.

Tím pomáhá snižovat produkci, glutamátové receptory jsou obsazené, mozek je spokojen, klidně přemýšlí, snadněji se takto dostane do tzv. hladiny alfa mozkové činnosti.

Nemá tedy důvod produkovat více glutamátu.

L-theanin nám tedy umožní být v klidu, hluboce soustředěni, posílí paměť a studium jako takové.

Zmírní bolest hlavy danou přebytkem glutamátu.

Pomůže s nespavostí. Protože, když jsme přes den v klidu, tak večer se lépe uvolníme a usneme. Celkově jsme potom více odpočatí, klidnější a mozek nemá potřebu tvořit přebytky glutamátu.

L-theanine ve funkčním množství naleznete ve vysoce vstřebavatelné formě v tekutém přípravku BRAINBALANCE, kde je spojen s dalšími, pro přečerpaný mozek přínosnými složkami.

 

Ivana Kyselková, tvůrce Brainabalance