Pro dobrý pocit ze života je rozhodující vyrovnaná hladina dopaminu

Dopamin je zodpovědný za pocit chuti rozdat si to třeba s celým světem, i kdyby trakaře padaly. Dopamin reguluje v mozku systém „odměny a slasti“, tedy naše emoce. Při nízké hladině dopaminu máme problém hluboce se ponořit do náročnějšího úkolu. Na dopaminu též může vzniknout závislost. Hladinu dopaminu lze optimalizovat určitým chováním, návyky, ale též péčí o mozek, co se týče výživy mozku

Jak moc se musíte nutit do něčeho nového?

Jak moc se musíte nutit vůbec vstát z postele?

Kdy naposledy jste cítili, že právě dnes je svět otevřen pro vás?

Kdy naposledy jste cítili chuť rozdat si to světem, i když nemáte životní karty bůhvíjaké?

Nebo vás přemáhají pocity, že je to jedno, hlavně ten den nějak překlepat? Vzpružit se projitím Facebooku, Instagramu. Dát si kafe, něco sladkého…. Možná si večer zahrát hru, na něco se kouknout. Možná jste si zvykli na pocit neradosti jako něco normálního……Jste životem unavení, vždyť stejně víte, že vás nic moc nečeká? Možná tak dovolená či nějaké vzrušení na party?

Neopomněli jste pečovat o svůj důležitý orgán?

Víte jaký?

No přece mozek.

Za dobrý pocit ze života je silně odpovědný, mnohdy přehlížený dopamin.

Dopamin přenáší nervové vzruchy v mozku. A je zodpovědný za pocity štěstí a radosti, chuti rozdat si to s celým světem, i kdyby „trakaře padaly“.

Dopamin totiž reguluje systém „odměny  a slasti“. Znáte ten pocit, když se vám něco povede, ten slastný pocit? To se vám krom jiného zrovna vyplavuje větší množství dopaminu v mozku. Dopamin tak doslova a do písmene ovlivňuje naše emoce. Dopamin nám dává drive čelit výzvám a nevzdávat se. Díky dopaminu máme přirozené odhodlání, motivaci.

Pokud máme zdravou hladinu dopaminu, tak apriori vnímáme svět v pozitivním světle, jako možnosti.

Při nízké hladině dopaminu máme problém vůbec vstát z postele a najít „jakous -takous“ motivaci vůbec se do něčeho pustit, naopak jsme „bez nálady“, jsme ve vlivu negativních představ o tom, co bude.

Když chybí dopamin, tak máme:

-nízkou energii                     

-problémy s koncentrací, hlubokou prací

-netečnost

-chuť na sladké a bažíme po jídle

-vyšší potřebu kofeinu

-nespavost        

-nízké libido

Ale ani my sami nejsme jen ve vleku dopaminu. Sami totiž můžeme ovlivňovat tvorbu dopaminu, a to dokonce i svým životním stylem. 

Věnujeme-li se sami sobě třeba tak, že posloucháme námi vybranou hudbu, čteme si, jsme ponořeni v tzv. hluboké práci a netěkáme, dopamin  nám tolik neubývá a plynule se vytváří.

momentě, kdy hlubokou práci odvedeme, něco vytvoříme, či třeba nám toho spoustu dojde při náročné četbě, tak mozek vyplavuje dopamin.

Obecně se nám dopamin vytváří v okamžicích, kdy se nám něco povedlo nebo jsme v očekávání toho, že po hlubokém výkonu se nám něco povede a vyhrajeme. V ten moment jedeme naplno. Je to takový extatický pocit.

Jenže ruku na srdce, my lidé toho v normálním životě moc nevytváříme, moc hluboce nečteme, a úplně zcela nejsme ani ponořeni do nějakého toho boje.

Proto si mozek podvědomě stimulujeme sami k tomu, aby nám nějaký ten dopamin vyrobil.

 

Jak pošťuchujeme mozek k tomu, aby vyráběl více dopaminu?

Poměrně jednoduše si pomůžeme, když si udělíme dobrý pocit  z postupně splněných úkolů, zejména těch nepříjemných.

Nebo se našemu příspěvku na sociální síti dostane silné odezvy – a hned se nám trocha toho dopaminu vytvoří a my máme chvilkový dobrý pocit.

Muži se ohlédnou za atraktivní ženou, a ejhle, trošku dopaminu vyplaveno.

Nebo si třeba muži zahrají nějaký ten fotbálek na počítači a vyhrají, dopamin vyplaven. Nebo se třeba podívají na nějaké pornografické video, a dopamin vyplaven.

Nebo ještě dále, šňupnou si kokainu, dopamin vyplaven ve velké míře. Nebo si jen zapálíme cigaretu, napijeme se, sníme něco sladkého…..Nebo aspoň několikrát denně kávu, hodně kávy…

Dopamin se nám sice vyplaví, ale má to jeden háček…..  

Jaký?